Dubové kapky s rozprašovačem

Obrázek převzat ze stránky apotekatcm.cz

Dub (Quercus):
Dub letní je listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae). Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii na Kavkaze, také v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde roste jako solitér nebo může vytvářet doubravy. Plodem je žalud. Jako rostlinná droga se používá kůra (Quercus cortex), která obsahuje vysoký podíl tříslovin (katechinové třísloviny), kyseliny galové a elagové, hořčin, flavonoidů a pryskyřice. Dubová kůra má stahující a protizánětlivé účinky. Používá se při průjmech, zánětech kůže, zánětech sliznic dutiny ústní a hltanu. Zevně se používá ve formě koupele, oplachu nebo obkladu (nejčastěji jako sedací koupel při hemoroidech).
Dubovou kůru můžeme také najít jako součást některých směsí s léčivými rostlinami, používaných často jako kloktadla. Používá se i v kosmetice, zejména té přírodní, jako součást různých přípravků (tonika, krémy, gely). Výtažky z dubové kůry (Quercus Robur Bark Extract) osvěžují pokožku a napomáhají jejímu zdravému vzhledu, působí lehce protizánětlivě a stahují rozšířené póry. Při poškození kůže na velké ploše by se dubová kůra neměla používat. Nesmí se přidávat do koupelí mokvajících zánětů kůže a poškozené kůže. Vnitřně se nedoporučuje užívat ji při nedostatečné funkci srdce a zvýšeném krevním tlaku. Díky vysokému obsahu tříslovin může způsobit zácpu.

Řepík (Rapaeed):
Řepík má velké léčivé účinky při všech zánětech v krku, ústech, v hrtanu. Měli bychom na tuto rostlinu pamatovat při angíně (zánět mandlí), onemocnění krku, skorbutu (kurděje) a zápalech sliznice dutiny ústní. Lidé, kteří při svém povolání hodně hovoří nebo zpívají a mají přetížené hlasivky, by měli denně preventivně kloktat řepíkem.
Listy dobře účinkují při chudokrevnosti, ranách a s úspěchem se užívají při revmatismu, bolestech v kříži (hexenšus), těžkostech při trávení, tvrdnutí jater a při chorobách sleziny. Denně se pijí až dva šálky čaje.
Každý by se měl snažit udělat si jednou či dvakrát v roce bylinkovou koupel z řepíkového nálevu. Děti, mající tuberkulózu krčních uzlin, měly by se denně v řepíku koupat.

Heřmánek (Chamomile):
Heřmánek modrý vykazuje velmi silné protizánětlivé účinky, navíc je protialergenní, analgetický a hojivý. Je vhodný na jakékoliv záněty, nejlépe funguje na sliznice střevní, žaludeční a ústní. Uvolňujehladké i kosterní svalstvo, zvláště při problémech s trávením. Snižuje horečky, podporuje pocení a pomáhá s chudokrevností. Je vhodný i na velmi citlivou pokožku trpící ekzémy a dermatitidou, také urychluje hojení různých poranění a popálenin. Má významně zklidňující efekt na psychiku a celý nervový systém člověka, dá se považovat za lék na špatnou náladu nebo nervozitu, nespavost, mrzutost, podráždění, migrény, bolesti hlavy, závratě, silné výkyvy nálad, pomáhá zapomenout na každodenní starosti a místo toho nastupuje pozitivní pohled na do teď těžké situace, člověk získá motivaci a sebedůvěru, bude schopný jednat a uvažovat v klidu.

Kostival (Castaneis):
Rostlina působí protizánětlivě a má hojivé účinky. Hlavní hojivé účinky jsou vyvolány přítomností allantoinu. Protizánětlivé působení je také doplněno přítomností látky zvané kyselina rozmarýnová. Kostival (Symphytum officinale) obsahuje toxické alkaloidy, jejich netoxické složky a allantoin. Netoxické složky alkaloidů snižují zvýšený pohyb střev a příznivě ovlivňují peptické vředy (záněty žaludeční sliznice), ale vnitřně se příliš nepoužívá, protože kostival obsahuje již zmíněný alkaloid, který může poškodit játra a způsobit rakovinové bujení, užívá-li se bylina ve velkých dávkách vnitřně. Jeho hlavním význam je v zevní aplikaci. Používá se ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, chronických onemocněních, při dně nebo i křečových žilách. Pomáhá při léčbě srůstání zlomených kostí i hojení ran, otoků, vředů, výronů i pohmožděnin. Kostival podporuje tvorbu hojivé tkáně, ale neměl by se používat na hluboké rány, protože urychluje povrchové hojení, než se rána stačí zhojit uvnitř, což může vést k tvorbě abscesů. V lidovém léčitelství je doporučován hojně při otevřených městkách a bércových vředech. Používá se také ve formě tinktury či léčivých olejů.

Lopuch (Silum):
Prvořadou léčivou schopností lopuchu je silné čištění krve (detoxikace). To ho řadí mezi výborné rostlinné léky na všechny druhy kožních chorob, přičemž se používá zevně i vnitřně. Známé jsou příznivé účinky lopuchu na růst vlasů, pomáhá proti vypadávání, při  lupech i při maštění vlasů a opticky zvětšuje jejich objem.  
Další dobrou vlastností lopuchu je mírné rozpouštění žlučových a močových kamenů. Droga (bylinka) trochu prohání (způsobuje průjem), vyvolává pocení a posiluje při jarní únavě.
Při vnějším použití pomáhá droga z lopuchu při plísňových onemocněních kůže a slouží také k omývání obličeje při uhrovitosti a mastné pleti. Spařené, trochu podrcené listy je dobré přikládat na otoky a svědivé vyrážky, stejně poslouží i silný odvar z kořene nebo listů.
Na modřiny se používá rozdrcený/rozmačkaný list lopuchu.

Levandule (Lavender):
Levandule lékařská je známá pro své zklidňující schopnosti, které se projevují i na psychice člověka při bolestech hlavy, nervozitě, závratích, depresích, nespavosti a s tím související snížení krevního tlaku. Člověka zároveň energizuje a pozdvihuje ducha celkovým zlepšením nálady. Na pokožku má hojivé účinky, výborně se uplatní na slabší popáleniny (i od slunce), může zabránit vzniku puchýře, minimálně však urychlí dobu hojení a jizvy nebudou tak viditelné. Jeantiseptická, antibakteriální a protizánětlivá. Hodí se na všechny typy pleti (i ekzematické, trpící lupenkou nebo dermatitidou). Levandule podporuje tvorbu nových buněk, má regenerativní účinky a je tak vhodná i na starší pleť. Mimo jiné ulevuje od bolesti svalů a revma.

Jitrocel (Plantago):
Jitrocel má protizánětlivý, tišící a hojivý účinek. Obsažené slizovité látky pečují o sliznice, pomáhají uvolňování hlenů a dělají tak z jitrocele vynikající prostředek proti dýchacím obtížím jako je bronchitida, astma, při kuřáckých záchvatech kašle nebo při klasické rýmě a kašli. Tyto slizovité látky taktéž přispívají k ochraně a správné funkci trávicího ústrojí. Jitrocel je proto výborný při poruchách trávení a zácpě. Jitrocelová šťáva z čerstvých listů se doporučuje i na žaludeční katary, vředy, při chorobách dvanáctníku a dokonce i při Crohnově chorobě.
Jitrocel má dále vynikající čisticí schopnosti. Napomáhá detoxikaci plic a žaludku. Navíc čistí i krev, čímž působí preventivně zevnitř proti ucpání žil, vzniku křečových žil nebotrombózy. Velkou výhodou užívání jitrocele je jeho enormně dobrá snášenlivost. Nejsou zaznamenány žádné nežádoucí účinky nebo nesnášenlivost s jinými léky či bylinami. Díky tomu jej můžeme užívat i dlouhodobě. Akorát v době těhotenství není vhodné užívat po delší dobu vysoké dávky jitrocele.

Šalvěj (Sage):
Působení šalvěje lékařské je široké díky jejím antibiotickým,protivirovým a protizánětlivým účinkům: pomáhá při léčbě různých druhů rakovin a při onemocnění míchy. Harmonizuje trávicí soustavu tím, že ulevuje od nadýmání, zabraňuje průjmům, působí proti křečím a pomáhá při žaludečních, střevních, žlučníkových potížích a při onemocnění jater. Zmírňuje záněty dásní a zubů, celkově pomáhá při zánětech v krku a odhleňuje. Také posiluje dýchací systém. Uplatnění najde i při třesu končetin, pročišťuje krev a zlepšuje činnost nervové soustavy. Povzbuzuje chuť k jídlu. Omezuje noční pocení (zejména nervového původu v období klimakteria nebo pubertě), pomáhá při nepravidelné menstruaci a snižuje produkci mateřského mléka. V kosmetice se šalvěj používá pro své stahující a dezinfekční schopnosti (pleťová voda má výborné účinky na problematickou a aknózní pleť), potlačuje tvorbu lupů (doporučuje se zde používat šalvějový odvar) a pro své účinky při léčbě zánětů v dutině ústní se její výtažky přidávají i do zubních past. Šalvěj by se neměla používat vnitřně ve větším množství, obsažený thujon je totiž jedovatý. Nedoporučuje se ani použití éterického oleje těhotným ženám a dětem do věku 3 let a jeho použití na kůži v neředěném stavu.

Přeslička (Horsetail):
Lze zmínit zejména její mírný močopudný účinek. To je vhodné při infekcích močových cest, při vzniku ledvinových kamenů a kamínků (tzv. písku), kdy pomáhá tím, že vlastně “proplachuje” močové cesty. V lidovém léčitelství se přeslička využívala k zástavě menstruačního krvácení, přikřehkých lámavých nehtech, ztrátě vlasů, revmatických onemocněních, dně nebo při špatně se hojících ranách a vředech. Nať z přesličky se nesmí užívat k léčbě otoků, pokud vznikly jako následek nedostatečnosti srdce a ledvin. Je třeba být velmi opatrný při zevním použití přesličky rolní v případech rozsáhlejších poranění kůže, akutních zranění pokožky neznámého původu, při vyšší teplotě spojené s infekčním onemocněním, srdeční nedostatečnosti a zvýšeném krevním tlaku. Jinak nebyly dosud zaznamenány žádné nežádoucí účinky ani ovlivnění účinků léků.

Zlatobýl (Goldenrod):
Droga bývá základem ledvinových čajů. Působí močopudně a dezinfekčně. Taktéž rozpouští ledvinové kameny. Léčí zvětšenou prostatu. Celík dále snižuje lámavost cévních kapilár (fragilita kapilár), a proto slouží jako lék stařecké demence a aterosklerózy. Zevně se používá jako obklad na špatně se hojící rány a ekzémy. Z celíku se připravuje i mast na různé kožní problémy. Koupele z nálevu celíku se používají ke zlepšení pohyblivosti po úrazech. V gynekologii se užívá k výplachu pochvy.