Obrázek převzat ze stránky apotekatcm.cz
Lípa malolistá:
Lípa je z rozsáhlého rodu, který čítá přes čtyřicet druhů, proto bývá občas problém s přesným botanickým určením. V našich podmínkách se však nejčasteji setkáváme s lípou malolistou (tzv. srdčitou), lípou velkolistou a lípou obecnou. Lípa malolistá je opadavý strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), který běžně dorůstá do výšky 30 m a dožívá se stáří až 700 let. Její srdčité listy mají na spodní straně rezavé chomáčky chlupů, což je znak, kterým se výrazně odlišuje od ostatních druhů lip. Lípa malolistá roste téměř v celé Evropě. V České republice je považována za národní strom a neodmyslitelně patří k českým dějinám. Lípa je medonosná rostlina, ze které se vyrábí med, sirup, likér či lipové víno. K léčebným účelům se používjí hlavně květy lípy, v době kvetení omamně vonící. Obsahují velké množství slizu, třísloviny, glykosidy, silice a flavonoidy, organické kyseliny, saponiny, látky blízké tokoferolu (vitaminu E), fytosteroly aj.
Nejčasteji se z léčitelského hlediska používá lipový čaj. Setkáme se však i s tinkturou, olejem nebo pastilkami. Lípa má zklidňující účinky, snižuje krevní tlak, zabraňuje křečím, vyvolává pocení, uvolňuje dýchací ústrojí, rozpouští hleny, urychluje trávení, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy, pomáhá při nachlazení a kašli, při potížích s ledvinami či močovým měchýřem. Listy spařené s vodou se přikládají na pohmožděniny, odřeniny a popáleniny. Lipový olej se používá na tvrdou a nepoddajnou kůži, kterou regeneruje a zjemňuje. Z květů lípy se připravuje také koupel, která působí blahodárně pokožku. Kůži zjemní a provoní. Odvar dodává kůži zlatavý nádech. Výtažky z lípy jsou oblíbenou součástí kosmetiky pro své protizánětlivé a silné regenerační účinky (díky poměrně vysokému obsahu vitaminu E).
Ředkev:
Ředkev setá je jednoletá až dvouletá rostlina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Má široce lyrovité peřenolaločnaté listy. Kvete bílými nebo růžovými květy. Tvoří světlehnědé semeno, které je trochu větší než semeno ředkvičky, se kterou je blízce příbuzná. Hlavní konzumovanou částí je zdužnatělá spodní část hypokotylu (podděložního článku) a kořene (hlízy). Ten je v závislosti na odrůdě kulovitý, nebo podlouhlý. Kořen může být zbarven bíle, černě, žlutě, červeně nebo hnědě. Ředkev bílou velmi dobře znali ve starém Egyptě, odkud pravděpodobně pochází, i v antickém Řecku. Ve středověkých klášterních zahradách byla pěstována jako zelenina i jako léčivka. U nás se dnes pěstuje na zahrádkách jako zelenina. Je oblíbená i v tradiční čínské medicíně, která k léčbě využívá jak kořen, tak semena rostliny. Z nesušeného kořene se získává šťáva, sirup či víno. Ředkev obsahuje glukosinoláty, raphanol, raphin, minerální látky, vápník, draslík, železo, hořčík, síru, fosfor, vitamin C, B a cukry.
Má antivirový, antibakteriální, antimykotický a dezinfekční účinek. Užívá se jako choleretikum (léčivo zvyšující vylučování žluče). Podporuje trávení, má silné žlučopudné účinky, působí jako preventivní prostředek proti tvorbě močových a ledvinových kamínků. Čistí játra a žaludek, podporuje látkovou výměnu. Povzbuzuje svalovinu tenkého střeva, urychluje proces trávení, příznivě ovlivňuje floru tenkého střeva a ničí škodlivé bakterie. Pro své antimikrobiální účinky se užívá při nachlazení a proti kašli, bronchitidě, astmatu, černému kašli, revmatismu a některých druzích alergií. Její užívání se nedoporučuje osobám, které trpí záněty střev, jater, žlučníku a dnou. Ředkev má také adstringentní (svíravé, stahující) účinky, čehož se využívá i v kosmetice.
Artyčok:
Artyčok je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae, dorůstající výšky až 1,5 m. Podobá se bodláku. Jeho lodyžní, přízemní listy rostou v růžici a jsou velké, střídavé, vejčité a peřenoklané. Artyčok kvete modrofialově v červenci a srpnu. Právě šťavnatá poupata rostliny se využívají do různých pokrmů. Plodem je nažka. Z původního planého artyčoku se vyšlechtily 2 typy kulturních rostlin, a těmi jsou artyčok, z něhož se konzumují květní úbory a druhým je kardus neboli španělský artyčok, jenž má jedlé stonky a listy. Nejčastěji se pěstuje právě Cynara scolymus neboli artyčok zeleninový. Artyčok má svůj původ ve Středomoří. I v současné době se vyskytuje zejména v teplých oblastech jižní Evropy a severní Afriky. Artyčoky se pěstují rovněž v Itálii, Španělsku a Francii. U nás pouze výjimečně. Artyčok obsahuje beta-karoten, vitaminy B a C, kyselinu listovou, minerály a stopové prvky, např. železo, hořčík, draslík a zinek, vlákninu (inulin) či bílkoviny. Má nízký obsah sodíku a je úplně bez tuku. Dále jsou přítomny bioflavonoidy a fytosteroly, polysacharidy, organické kyseliny a sliz, deriváty kyseliny kávové, seskviterpenické laktony aj. látky. Artyčok se využívá v kuchyni, dále ve formě odvaru, tinktury, vyrábějí se z něj alkoholické i nealkoholické nápoje. Snad jedinou kontraindikací může být těžká ledvinová porucha ledvin. Vedlejší účinky nejsou známy.
Odvar z čerstvého kořene artyčoku ve víně byl už v 16. stol. doporučován jako účinný prostředek proti tělesnému pachu, hlavně v podpaží. V Itálii se z něj připravuje hořko-sladký bylinný likér. Artyčok je v podstatě nízkokalorická zelenina, která příznivě působí při jaterních a žlučníkových potížích. Podporuje produkci žluči v játrech a její vylučování do dvanáctníku. Je vhodný při poruchách trávení a látkové výměny, zánětech žlučníku či při onemocnění ledvin. Artyčok napomáhá detoxikaci a vylučování škodlivých látek z těla močí, dobře působí na funkci slinivky. Eliminuje plynatost a podporuje pravidelnou stolici. Snižuje hladinu krevního cukru, je prospěšný v případě cukrovky 2. typu a brání ukládání cholesterolu v cévách. Je též účinný při revmatismu a artritidě. Artyčok ochraňuje organismus před škodlivými účinky volných radikálů, regeneruje buňky a podporuje obranyschopnost. Dokonce má afrodiziakální účinek. Celkově napomáhá udržení zdravého těla a mladistvého vzhledu. Má antivirové, antialergické či antiseptické vlastnosti, čehož je využíváno v případě kožních problémů, například u různých ekzémů.
Popis:
Směs Artyčoku (Cynara scolymus), černé ředkve (Raphanus sativus var. sativus) a lípy malolisté (Tilia cordata).
Složení:
Artyčok (Cynara scolymus)
Černá ředkev (Raphanus sativus var. sativus)
Lípa malolistá (Tilia cordata)
Dávkování:
Užívejte dvě až tři tablety denně společně s vodou během jídla, nejlépe jedna tableta během snídaně nebo oběda a jedna až dvě tablety během večeře.
Obsah:
100 tablet
