Obrázek převzat ze stránky apotekatcm.cz
Lípa:
Lípa obecná je vysoký opadavý strom z čeledi slézovitých (Malvaceae). Jedná se o křížence lípy velkolisté a lípy malolisté. Je hojně rozšířená po celé Evropě, občas zplaňuje. Lípa obecná je v naší přírodě poměrně vzácná, zato je však často vysazována ve městech a parcích. Dříve byla lípa používána jako zdroj lýka a dřevěného uhlí. Lipové dřevo se stále používá, je oblíbené hlavně u řezbářů. Pro léčebné účely se používá lipový květ, který má podobu květenství s blanitým jazykovitým listenem. Příjemně vonící květy mají bělavě žlutou barvu a sbírají se nejlépe v době od června do července. Ke sběru jsou vhodná květenství všech tří zmíněných druhů lípy (obecné, velkolisté i malolisté). K účinným látkám květu patří silice, flavonoidy, třísloviny, fenolkarbonové kyseliny a sliz. Sbírá se také i list, který se v aromaterapii používá kinhalacím. Květ se k inhalačním účelům nehodí, neboť je značně alergotropní.
Lípa má potopudné, močopudné, žlučopudné, protizánětlivé, protikřečové a lehce sedativní účinky. Z lipového květu se připravuje čaj, který pomáhá při nachlazení. Ulevuje od kašle, podporuje vykašlávání hlenu a je účinný proti katarům horních cest dýchacích. Nálev z květů reguluje činnost trávicího traktu, podporuje tvorbu žaludečních a střevních šťáv a mírní žaludeční křeče. Lípa je bohatá na obsah vitaminu E, který má silné regenerační účinky na pleť a proto se používá i v kosmetice. Najdeme v ní éterické oleje, výtažky z květů, ale i plodů a listů. Sliz v lípě obsažený pokožku zklidňuje, posiluje stěny kapilár a má i protizánětlivý účinek. Květ, v čerstvém či sušeném stavu, je výborný i do koupele, která má relaxační a antistresové účinky. Odvar z lípy lze použít i na masáž hlavy. Lípa vlasovou pokožku prokrví, zlepší dopravu výživných látek ke kořínkům a urychlí tak i růst vlasů. Z lipového odvaru se dá připravit i ústní voda, která má antiseptické a protizánětlivé účinky.
Bez černý:
Bez černý je listnatý keř rostoucí do výšky 7-10 m. Je rozšířen hlavně v Evropě a také v jihozápadní Asii. U nás se vyskytuje na loukách, zahradách, kolem plotů, na okrajích lesů, hájů a luk. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. Plodem jsou malé, černé, kulaté, lesklé bobule - bezinky. Černý bez má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. V oblasti léčitelství má černý bez velký význam. V dávných dobách byla tato rostlina považována za všelék, používal se k léčení velké škály neduhů. Léčebné účinky májí kořen, list, květ i plod. Květ obsahuje silici, sambunigrin, glykosid, rutin a tříslovinu. Zralý plod obsahuje organické kyseliny, vitamin A a C, silice, cukr. Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.
Z listů se připravuje čaj, který čistí krev. Zevně lze listy použít jako obklady na místa postižená revmatismem. Listy a kůra jsou ovšem jedovaté. Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin. Kůra obsahuje třísloviny, alkaloidy a pryskyřice, které působí značně drasticky - může dojít k otravě, která se projevuje silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se mohou objevit i při předávkování bezovými plody.
Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky, sušením či tepelným zpracováním se tento jev ztrácí. Ze sušených květů se připravuje čaj, který pomáhá při prochlazení. Má potopudné a močopudné účinky, ničí bakterie. Zevně se květ používá jako přísada inhalačních směsí při bolestem hlavy, uší a zubů. Sirup či odvar z nich tlumí bolesti nervového původu, podporuje imunitu ačistí tělo od škodlivin. Šťáva z bezu černého podporuje normální funkci imunitního systému. Z plodů lze připravit všeobecně dobře známé bezinkové víno, či likér.
Ke kosmetickým účelům se používá např. výluh z květů k omývání problematické pleti. Květy bezu mají rovněž zklidňující účinky na pleť. Sušené květy (umixované s vodou) lze použít i jako základ pro zklidňující masku na pleť. Bez se také používá do uklidňujících a posilujících koupelí.
Šípek:
Růže šípková, latinsky Rosa canina, je léčivá bylina náležící do čeledi růžovitých (Rosaceae), která má podobu trnitého keře dorůstajícího 1-3 m. Roste po celé Evropě, kromě velmi vzdáleného severu. Vyskytuje se i v oblastech Ruska a Kavkazu i v některých částech střední Asie. U nás roste od nížin až po horské oblasti. Růže šípková se hojně využívala ve starověkém Řecku a Římě (její květy byly symbolem lásky). Z rostliny se používají krásně vonící, bílé či světle růžové květy, ale především plod - šípek, který má větší obsah léčivých látek. Šípky jsou jedním z nejsilnějších přírodních antioxidantů. Formy užití plodu jsou různé: výluhy, odvary, v kosmetice hlavně rostlinný olej (dále jen RO), který se získává extrakcí za pomoci oxidu uhličitého (CO2) nebo mechanickým lisováním.
Díky vysokému obsahu účinných látek, jako je vitamin C, dále flavonoidy, vitaminy skupiny B, vitamin A a K, mají šípky široké spektrum působení. V lidovém léčitelství se šípky doporučují při cukrovce, únavě, úplavici, vykašlávání krve, černém kašli, těžkostech při močení, silné menstruaci, slzení očí a hemoroidech, napomáhají snižovat cholesterol v krvi, zpomalují ukládání škodlivých látek v cévách. RO z šípku má blahodárné účinky na pleť: regeneruje zralou pleť, urychluje hojení jizviček (ať už po akné nebo po operativních zákrocích), snižuje viditelnost pigmentových skvrn, eliminuje výskyt akné a jiných nedokonalostí. Šípkový čaj působí silně močopudně, což může být nepříjemné, ale žádné vedlejší účinky růže šípkové jako takové nejsou známé.
Divizna:
Divizna patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Ve starověku byla opředena pověrami, ale již tehdy se používala na průdušky a plíce. K tomuto účelu slouží výhradně i dosud. Uvolňuje hleny, léčí sliznice, čistí průdušky při chrapotu a pískání, pomáhá při zánětu průdušek a hrtanu a zmírňuje dráždění horních cest dýchacích. Z těchto důvodů tvoří významnou složku čajových směsí proti kašli.
Divizna však má i jiné léčivé účinky. Velké čerstvé listy můžeme používat jako obklad při revmatických a svalových bolestech, na obtížně se hojící rány, na opuchliny a vředy, podobně jako devětsil. Nazahleněný nos se doporučuje šňupání prášku ze sušených květů. Čaj z květů posiluje slabou menstruaci, silný odvar se používá jako kloktadlo.
Vrba bílá:
Bolestech, vysokých teplotách, nachlazení. Bylina velmi účinně napomáhá při chřipce, nachlazení, zánětech ledvin a močového ústrojí, zánětech žil, pocitu neklidných a těžkých nohou.
Používá se při zánětu trojklanného nervu, revmatismu, bolestech hlavy – migrénách a psychickém rozladění.
Vrba bílá není vhodná pro těhotné ženy a v akutním stavu žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Roku 1838 byla z kůry vrby bílé poprvé izolována kyselina salicylová, z ní pak byl roku 1899 synteticky připraven aspirin.
Velmi dobrý účinek má výtažek z pupenů - gemmoterapie.
Popis:
Serafin s pokorou vychází z poznatků přírodní medicíny, tradiční čínské medicíny, hlubokých znalostí bylin a jejich účinků, ale také z neustálého učení se a bádání, hledání nových cest a zpětné vazby. Nabízí prostředky nejstaršího lékaře na světě, který je osvědčený tisíce let – přírody.
Posiluje organismus, podporuje imunitu a přispívá ke správnému stavu sliznic a dýchacích cest.
Dávkování:
Jednu polévkovou lžíci směsi zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme asi 10 minut vylouhovat, potom scedíme. Doporučujeme pít 2–3× denně.
Objem:
50 g
