Ostropestřec:
Ostropestřec mariánský je bodlák dorůstající do výšky i přes jeden metr. Má nachové květy a lesklé, hnědě skvrnité plody – nažky. Právě ty se využívají ve fytoterapii. V lidovém léčitelství se pracuje i s listy, kořen naopak zůstává téměř bez povšimnutí. Mezi hlavní účinné látky ostropestřce patří flavonoidy či aminokyseliny. Ostropestřec se řadí mezi silné antioxidanty (je bohatým zdrojem vitamin E) a posiluje činnost imunitního systému. Z ostropestřce se získává také olej, který vyniká vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin. Při vnitřním podávání působí příznivě na stav jater a žlučníku, podporuje tvorbu žluči a správný metabolismus. Nejsou u něj známy žádné kontraindikace, ale obecně se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a při ucpání žlučovodů.
Ostopestřec, jemuž se v Bulharsku přezdívá „dárek od Panny Marie“ je nejen výborným doplňkem stravy, ale také kosmetickým prostředkem. Propéči o pleť se využívá buď olej, nebo výtažek (obojí pochází z plodů). Je vhodný při všech kožních projevech nedostatečné funkce jater. Využijete ho tedy v případě, že vás trápí suchá svědící pokožka, ekzém, či lupénka. Ostropestřcový olej má protizánětlivé a pročišťující účinky, a díky tomu ho využijete také při akné.
Pampeliška:
Odstraňuje svrbění kůže,lišeje a vyrážky, vylepšuje žaludeční šťávy a pročišťuje žaludek od všelijakých usazených látek. Čerstvé stvoly mohou bezbolestné rozpustit žlučníkové kameny, regulují činnost jater a žlučníku. Pampeliška obsahuje kromě minerálních solí i léčivé látky, které jsou důležité při léčení chorob látkové výměny (metabolismu). Pro své krev pročišťující účinky pomáhá i při dně a revmatismu. Jestliže se kúra s čerstvými stvoly dodrží čtyři týdny, ustoupí i otoky žláz. Pampeliška se s úspěchem užívá i při žloutence a chorobách sleziny.
Jedí-li se čerstvé kořeny pampelišky nebo se pije čaj z usušených, tak pročišťují krev, napomáhají trávení, podporují pocení a močení, působí povzbudivě. Jsou vynikajícím prostředkem proti husté krvi. Všechny knihy o léčivých rostlinách píší, že ženy používají nálev z kořene a stvolů pampelišky jako zkrášlující prostředek. Umývají si tvář a oči a věří, že se jim tvář zjasní. Pampeliška patří k rostlinám, které ani v zimě neodpočívají a rostou i ve studeném období.
Lopuch (Silum):
Prvořadou léčivou schopností lopuchu je silné čištění krve (detoxikace). To ho řadí mezi výborné rostlinné léky na všechny druhy kožních chorob, přičemž se používá zevně i vnitřně. Známé jsou příznivé účinky lopuchu na růst vlasů, pomáhá proti vypadávání, při lupech i při maštění vlasů a opticky zvětšuje jejich objem.
Další dobrou vlastností lopuchu je mírné rozpouštění žlučových a močových kamenů. Bylinka trochu prohání (způsobuje průjem), vyvolává pocení a posiluje při jarní únavě.
Při vnějším použití pomáhá z lopuchu při plísňových onemocněních kůže a slouží také k omývání obličeje při uhrovitosti a mastné pleti. Spařené, trochu podrcené listy je dobré přikládat na otoky a svědivé vyrážky, stejně poslouží i silný odvar z kořene nebo listů.
Na modřiny se používá rozdrcený/rozmačkaný list lopuchu.
Libeček:
Při ledvinových potížích se nikdy nepoužívá samostatně, pouze ve směsi, neboť může ledviny dráždit. Libeček má vysoký obsah vitaminů a je močopudný. Tím čistí krev i celý organismus, zlepšuje krevní oběh, léčebně prospívá při srdečních chorobách, dně, revmatismu a onemocnění ledvin. Působí jako mírné rozpouštědlo žlučových a močových kamenů. Celkově posiluje organismus, hlavně nervovou soustavu a svalstvo, působí též jako mírné afrodiziakum. Ženám libeček pomáhá při nepravidelné menstruaci.
Zevně se libeček osvědčuje jako přísada do různých bylinkových koupelí. Jemně roztlučený kořen s troškou oleje se doporučuje přikládat na pigmentové skvrny na pokožce.
Benedikt:
Používá se převážně ve formě odvaru, šťávy nebo čaje. Vzhledem ke svým antivirovým účinkům je vhodné používat silný odvar z benediktu lékařského k omývání bolavých míst při pásovém oparu. Šťávu z benediktu lze přikládat na rány například po operaci rakoviny prsu.
Silnější čaj z benediktu může při vnitřním užívání vyvolat zvracení, proto pozor na předávkování. Benedikt lékařský se nedoporučuje těhotným ženám a osobám s plicními chorobami.
Fenykl:
Semeno se používá proti nadýmání, ke zlepšení trávení, proti křečím v žaludku a střevech. Fenykl zlepšujetvorbu trávicích šťáv. Dále se fenykl používá do kojicích čajů, neboť krom výše uvedeného i zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Fenykl dále tlumí kašel, podporujevykašlávání hlenů. Fenykl se též používá jako tonikum pro slezinu a ledviny a při onemocněních urogenitálního traktu. Zevně se fenykl používá k výplachu unavených a podrážděných očí.
Kotvičník:
Kotvičník se užívá při ateroskleróze, ischemické chorobě srdeční a vysokém krevním tlaku. U aterosklerózy, která je většinou provázena poškozením koronárních tepen, se množství cholesterolu snižuje na 25-30 %. Značně také klesá obsah lipidů, ß-lipoproteinů a upravuje se krevní srážlivost. U diabetu, spolu s preparátysnižujícími obsah cukru v krvi, má prokazatelný vliv na metabolismus lipidů a cukrů. Má také tonizující a obecně zlepšující účinky, zvláště po těžkých nemocích. Při klinických studiích byl zjištěn dramatický nárůst síly, vytrvalosti a schopnosti svalové regenerace. Dále snižuje hladinu sodíku, brání zadržování tekutin a vykazuje určité analgetické působení.
Potvrdil se výrazný účinek při různých pohlavních a reprodukčních poruchách.
S ohledem na obsah alkaloidů není kotvičník vhodný pro osoby mladší 18 let a těhotné či kojící ženy. Kontraindikace a interakce s jinými látkami a léčivy nebyly dosud objeveny. Kotvičník by neměli užívat pacienti se zvětšenou prostatou a při rakovině prostaty. Kotvičník zvyšuje hladinu testosteronu a to může nemocnou prostatu ovlivnit.
Puškvorec:
Puškvorec obecný je léčivá rostlina, která v našich končinách nepatří na první příčky v „hitparádě“ léčivých bylinek. Je však třeba zdůraznit, že puškvorec je přesto jedna z nejúčinnějších léčivých rostlin, která byla dobře známá již před tisíciletími, ve staré Indii a Číně. Zmiňují se o něm dokonce i staré hieroglyfické texty a byl nazýván také jako svatá třtina. Do Evropy ho přivezli pravděpodobně Tataři, kteří ho považovali za rostlinu, která čistí vodu a podle nich ta, v níž roste je zaručeně pitná. Mnozí ho také přirovnávají k ženšenu – kořeni života.
Kořen puškvorce posiluje v mnoha ohledech náš organismus. Pomáhá při špatném trávení, nadýmání žaludku nebo střev, ale také při kolikových záchvatech. Prospěšný je také při dně a nemocech žláz, odhleňuje střeva a napomáhá při poruchách metabolismu.
Tato bylina také pomáhá s nechutenstvím a detoxikuje krev. Odvar z ní léčí omrzliny a špatně se hojící rány. Je také dobrá na zklidnění a relaxaci, proti některým alergiím, astmatu a dokáže pomoci se řadou dalších obtíží.
Olej z ostropestřce s přídavkem pampelišky obsahuje rostliny, které podporují obnovu jaterních buněk, zlepšují detoxikační schopnosti jater (ostropestřec) a příznivě ovlivňují vylučování moči, což také napomáhá detoxikaci těla (fenykl). Tyto rostliny posilují imunitní systém (ostropestřec), podporují trávicí procesy (ostropestřec, lopuch, benedikt, libeček, pampeliška), přispívají k normální funkci žaludku a jater (pampeliška), udržují správnou hladinu glukózy v krvi, čistí krev a podporují zdravý stav kůže, kloubů a chrupavek (lopuch). Navíc podporují fyzickou výkonnost (libeček) a působí jako antioxidanty (ostropestřec, pampeliška).
