Hledat
Filtrovat
Close

Ozvěny himálajského hromu (032)

Obrázek převzat ze stránky apotekatcm.cz

Působení dle tradiční čínské medicíny:
Rozptyluje a stahuje vzestupnou energie čchi plic FEI QI NI, utišuje dušnost, ochlazuje horkost RE, rozpouští hlen TAN

 

Z hlediska tradiční čínské medicíny se v Číně používá u stavů jako kupř.:
Akutní a chronický kašel, akutní a chronické astma, akutní a chronická bronchitis, alergický kašel s pískoty a sípáním, akutní bronchiolitis

 

Popis dle tradiční čínské medicíny:
Jedná se o modifikaci originální tradiční čínské bylinné směsi DING CHUAN WAN, která je upravena na dnešní poměry. Tato směs je určena k léčbě kašle a dušnosti u pacientů, konstitučně trpících tvorbou hlenu TAN, jejichž stav byl zkomplikován napadením vnějším škodlivým chladným větrem FENG HAN. Fyziologická cirkulace energie čchi plic FEI QI je omezována již přítomným hlenem TAN. Po napadení vnějším chladným větrem FENG HAN dojde k zablokování energie čchi plic a tato blokáda se přemění na vnitřní horko RE. Objeví se proto obtížně vykašlatelné, husté nažloutlé či bílé hleny, dušnost, pískavé a sípavé dýchání. Event. i horečka a zimnice, pokud je vnější škodlivina ještě na povrchu. Tato směs je dle čínské medicíny určena k léčbě chronického astmatu, avšak je účinná i ve stadiu akutního astmatu s kašlem, které se vyznačuje hojným hustým žlutým či bílým lepkavým hlenem. Čistí horko v plicích FEI RE a usnadňuje vykašlávání hlenu TAN z průdušek a průdušinek. Pomáhá tak vzduchu do plic a zlepšuje využití kyslíku (více viz Kašel).

 

Nepoužívat (dle tradiční čínské medicíny) v případě:
Chronické dušnosti na základě nedostatečnosti energie čchi QI XU, při napadení chladným větrem FENG HAN XIE QI bez předcházejícího vnitřní přítomnosti horkého hlenu TAN RE, opatrně užívat v těhotenství – tzn. jen po dobu akutní fáze nemoci, a ne déle než 1 měsíc.

 

Dávkování:
4 tablety 3x denně, děti od 3 let 2 tablety 3x denně, zapít vodou.

 

Balení:
100 tablet / 30 g (koncentrace bylin 1:5)

 

Složení (1 g vyroben z 5 g bylin):
Bai guo (Jinan dvoulaločný – semeno)
Sang bai pi (Morušovník bílý – kůra kořene)
Huang qin (Šišák bajkalský – kořen)
Jie geng (Platykodon velkokvětý – kořen)
Xing ren (Meruňka obecná – semeno)
Zhi ban xia (Pinellie trojčetná – uprav. oddenek)
Zi su zi (Perila křovitá – semeno)
Bai bu (Stemona hlíznatá – kořen)
Zi wan (Hvězdnice tatarská – kořen)
Zhi gan cao (Lékořice – uprav. kořen)
Mikrokrystalická celulóza (MCC) 1 %