Audiron

Jitrocel kopinatý:
Jitrocel se na prvém místě užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, ba dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě. Při bronchitidě, bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj, připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citrónu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme do varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a až potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Ve starých „bylinářích“ se dočítáme, že semeno jitrocele působí proti tvorbě kaménků (pozn. myšleno žlučové kameny), užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku).

Kakost smrdutý:
Léčivou drogu (bylinu) kakostu tvoří nať, kterou nejraději sbírám na začátku kvetení. Rostlina  kvete dlouho a můžeme ji sbírat tak dlouho, dokud jsou na ní květy. V lékárnách se kakost neprodává, proto je jediným zdrojem drogy vlastní sběr. Odpudivý zápach po vysušení podstatně zeslábne, zachová se jen nepříjemná, ostrá chuť. Mezi léčivé rostliny se řadí i příbuzný, větší a hezčí kakost luční. Ten má však jiné uplatnění a nemůžeme jím kakost smrdutý nahradit.  
Vědecké jméno kakostu znamená v překladu jeřáb, podle čapích zobáčkovitých výrůstků, a byl známý již ve starověkém Řecku. Nynější léčivá pověst kakostu podléhá změnám. V jednom období je populární, před několika lety se dokonce tradovalo, že je výborným lékem proti rakovině, potom zase upadne v zapomnění. V současné bylinkářské praxi slouží kakost především jako přísada do čajových směsí na zastavení krvácení, zvláště z nosu a plic, na zastavení průjmů a na léčení katarů trávicích orgánů. Při těchto onemocněních se využívá vlastnosti, že kakost působí stahujícím způsobem a mírně uklidňuje. Kakost používám také na rozpouštění močových kamenů, jako  močopudný prostředek a proti bolestem močového měchýře. Můžeme ho přidat i do  čajů proti kašli, na uvolnění hlenů, při dně a revmatismu.
Významně se kakost uplatňuje při vnějším použití. Obklady z čerstvé byliny, přikládané  přímo nebo ve formě masti, se osvědčily na otoky a kožní záněty, vředy, mokvající  ekzémy a vyrážky. Při angíně můžeme použít silný odvar z kakostu jako kloktadlo.

Kaštan koňský:
Kaštan se v léčitelství používá pro výrobu mastí. Jeho dřevo je využíváno ve stavebnictví k výrobě nábytku. U nás bývají starší stromy napadeny houbami, proto nábytek z kaštanu je z velké části dovezen z ciziny.
Dříve se používaly také všechny části tohoto stromu včetně listů, kaštanů, kůry, slupek pro barvení látek.
Nektar z květů je velmi bohatý na cukry, a proto je důležitý pro včelaře a následnou výrobu medu. Plody kaštanu se používají v léčitelství pro výrobu mastí.
Výtažek z kaštanu se používá i jako přídavek v kosmetice či v šampónech.

Kostival lékařský:
Kostival se lidově nazývá též černý  kořen, nesmíme ho však zaměnit s černým kořenem španělským – hadí mord, který se u nás pěstuje v zahradách a používá v kuchyni. Tinktura z kostivalu, kterou si velmi lehce sami připravíme, skrývá v sobě obdivuhodnou moc.   Nemocným, které po léta léčili nejlepšími preparáty proti revmatismu a otokům kloubů, se velmi rychle pomůže tinkturou z kostivalu. Jedna žena, která už takřka nemohla pohybovat pravým ramenem (ramenní kloub byl téměř nepohyblivý a lékař už konstatoval „ochrnuti“), si na mou radu denně vtírala do ramene a  kloubů tinkturu. Ze dne na den cítila, jak bolest ustupuje. Rameno se pak stalo normálně pohyblivým a žena může opět vést svou domácnost. Také listy kostivalu pomohou už za jednu noc, když je povaříme a jako teplou kaši položíme na ochrnuté končetiny. Tato procedura pomáhá, když bolesti pocházejí z přetažení, podvrtnutí, vykloubení či záchvatu mrtvice. Tetu mého manžela srazil na cestě motocykl. Zlomila si  kyčelní kloub, v nemocnici jej spojili hřebíkem a po uzdravení přišla domů. Hřebík jí měli vytáhnout po  roce, ale protože nepociťovala žádné bolesti a opět normálně chodila, nešla po tomto období na  plánovanou prohlídku. Zdálo se, že je vše v nejlepším pořádku. Jednoho dne se však dostavily  nesnesitelné bolesti. Tehdy jí hřeb vytáhli a přitom se zjistilo, že kosti zhnisaly (zánět kloubu, osteomyelitida). Injekce sice načas utišily bolesti, ale hnisání kostí se nevyléčilo. V tomto stavu přišla příbuzná k nám na návštěvu a byla pouhou hromádkou neštěstí. Mohu říci bez přehánění: teplé obklady z moučky kořene kostivalu pomohly přes noc. Už druhý den žena ležela a seděla bez bolestí. V obchodě s léčivými rostlinami bylo možno koupit jen posekaný kořen, tak jej teta nejprve dosušila v troubě a potom semlela na starém mlýnku na kávu (mlýnek na mák může též posloužit). Tak dlouho si dávala obklady z kaše, dokud bolesti nepolevily.  
Stejnými obklady je možné přispět k zániku zduření kloubů nohou a rukou. Prášek z kostivalu lze dnes již dostat v mnohých lékárnách. Zvláště bych chtěla upozornit na to, že kašovité obklady mohou přinést úlevu i při příčném ochromení. Teplé obklady z kaše pomáhají i při bércových vředech, při  revmatickém zduření svalů, dnavých uzlinách, nádorech, bolestech šíje, bolestivých pahýlech po  amputaci, ba dokonce při zánětu okostice.  
Z kořene je možné připravit i čaj, který se používá vnitřně při bronchitidě, poruchách trávicích orgánů, krvácení žaludku, při zápalu pohrudnice. Pijeme přes den dva až čtyři šálky čaje po doušcích. Při žaludečních vředech se doporučuje směs ze 100 g kostivalu, 50 g měsíčku a 50 g truskavce ptačího. Ještě  připomenu tinkturu z kostivalu. Obklady z tinktury je možné s nejlepším úspěchem použít při vnějších i vnitřních ranách, při poraněních všeho druhu, například pohmožděninách, výronech krve a zlomeninách.
Listy kostivalu se nepoužívají pouze na obklady, ale i jako přísada pro celkovou koupel, při revmatických bolestech, dně, bolestech kloubů, poruchách prokrvení a poškozených ploténkách. Při poruchách prokrvení v nohách, při křečových žilách a na doléčení zlomů kostí používáme sedací koupele (ve  vaně) z kořene kostivalu.
V některých krajích se listy kostivalu vkládají do omeletového těsta a vypékají se. Účinné látky této léčivé byliny tak může využít celá rodina.

Krvavec toten:
Toten lékařský - v některých zemích je to uznávaná nahořklá salátová nebo polévková zelenina. U nás je však známou léčivkou, která obsahuje hodně tříslovin, saponinů, silic, hořčin, cukrů a má velice silné antibakteriální účinky. Toten lékařský se používá k léčbě  zanícených a krvácejících sliznic, vředů, průjmů a střevních katarů. Přispívá rovněž k potlačení růstu patogenních mikrobů a také výtečně slouží k zastavování různých druhů krvácení - k tomuto účelu slouží hlavně odvar z kořene. Čaj  z nati i kořene se pije obvykle dvakrát denně (1 kávová lžička drcené drogy na čtvrt litru vody a čtvrt hodiny spařit) při zánětech žil, krvácení z nosu i nadměrné a bolestivé menstruaci. Při prudkých průjmech lze krátkodobě užívat silnější čaj i častěji. Pije se také při krvácivých hemoroidech. Při nadměrném a bolestivém menses (silná bolestivá menstruace) bych však tento čaj doporučil třikrát denně kombinovat s kontryhelem, řebříčkem, třezalkou a menším podílem meduňky skladované po nasušení v uzavřené skleněné nádobě, jinak raději s fenyklem.
Tento čaj má i určité močopudné účinky, které se dají v kombinaci s medvědicí nebo brusinkou, zlatobýlem, vrbovkou a břízou využít při zánětech ledvin a krvi v moči (hemarurie). Taková směs se ale nesmí kombinovat se žádnou kyselou potravou ani sycenou vodou, což je zároveň i terapeutický požadavek při léčbě sulfonamidy (například Biseptolem), a tak se výborně mohou doplnit bylinky s léčivem.
Směs je vhodná také při pohybujících se ostrých ledvinových kamenech či písku. Poznamenávám, že okyselení i třeba jen vitaminem C nebo ovocem způsobí, že účinné látky budou zatěžovat játra. Odvar v této indikaci lze také dobře použít jako sedací koupel. Pro sedací koupel doporučuji hrst kořene totenu asi 10 minut vařit ve třech litrech vody.

Lichořeřišnice větší:
Lichořeřišnice větší (Tropoeolum mojus), původem z Jižní Ameriky, je známá i pod lidovými názvy řeřicha, řeřicha kapucínská či řeřicha otáčivá. Zatímco většina lidí obdivuje její krásu, jen málo si uvědomujeme její léčivé účinky. Přitom nejsou zrovna malé: lichořeřišnice má významné antibiotické, antivirotické a antibakteriální účinky, pomáhá při chronických zánětech plic, a protože působí na stafylokoky, streptokoky, Proteus, E. coli a další druhy bakterií v močových cestách, přispívá i k léčbě zánětů močového měchýře. Bylina se osvědčila i při léčbě zánětu prostaty. Účinkuje i proti žaludečním vředům a zánětům vaječníků. Oceníte její preventivní účinky proti většině infekčních chorob. Výtažky z lichořeřišnice zvyšují naši obranyschopnost (imunitu), zlepšují činnost centrální nervové soustavy a celkově posilují organismus. Tato bylina také podporuje růst vlasů, brání jejich vypadávání a je dobrým bojovníkem, který řeší lupy ve vlasech.

Sadec konopáč:
Hořké glykosidy, eupatorin, pryskyřice,   třísloviny a éterický olej posilují  nespecifickým způsobem imunitní  systém, játra a lymfatický systém. Pomáhá při  nachlazení s horečkou, pocitu rozlámanosti  a svalové bolesti. Pomáhá i při  akutních virových onemocněních, má dobrý efekt i při léčbě  viróz způsobených H1N1. Po delších infekcích  rychle dodá nové síly. Za slunného  počasí si z květů můžete připravit květovou esenci, kterou můžete užívat k posílení  imunity nebo při horečnatých nemocích  z nachlazení.

Ricinový olej:
Ricinovník je jednoletá bylina, která může dorůstat do výšky až 10 metrů. Sbírají se její semena, která jsou však při vnitřním užití vysoce toxická a mají projímavé účinky. Ze semen skočce se metodou za studena lisuje olej, tzv. ricinový olej, který lze svařit s vodou, a tak ztrácí jedovaté látky. Ricinový olej má světlounce žlutou barvu a řadí se mezi hustější oleje. Jako kosmetický prostředek je vhodné ho kombinovat s řidšími oleji. Je bohatým zdrojem nenasycených mastných kyselin, zejména ricinolejové.
Ricinový olej má silně promašťující účinky. Je vhodný k regeneraci pooperačních jizev i velmi suché pokožky, dokonce se používá k odstranění některých druhů bradavic. Pokožku jinak pomáhá změkčovat, mírní její podráždění a výborně v ní váže vlhkost. Ricinový olej je vhodný také k péči o pokožku hlavy, a to při potížích s lupy nebo při padání vlasů. Podporuje růst obočí, řas i nehtů. Dále se využívá k regeneraci bolavých svalů, a to především ve formě obkladů. Vhodný je i při vleklých bolestech kloubů. Při vnitřním užití se ricinový olej doporučuje užívat po konzultaci s odborníkem, a to kvůli jeho toxicitě a silně projímavým účinkům.

Vitamin E:
Tocopherol spadá do přirozeně se vyskytujících antioxidantů označovaných jako vitamin E. Do kosmetických přípravků se používají převážně dva druhy vitaminu E- tocopherol (přirozeně se vyskytující např. v oleji z pšeničných klíčků) a tocopheryl acetate (syntetický vitamin E). Ve složení narazíme i na d-alpha tocopherol, který je přírodního původu a je nejlépe vstřebatelný. Všechny vitaminy E fungují jako antioxidanty a zabraňují žluknutí olejů a másel. Vitamin E je životně důležitý pro lidské tělo.
Tocopheryl acetate se vytváří uměle, je stabilnější a prodlužuje životnost produktu o něco více než přírodní tocopherol. Pro pokožku je ovšem hůře vstřebatelný. Tocopherol vzniká vakuovou separací z rostlinných olejů a velmi dobře se vstřebává do pokožky. Oba vitaminy E jsou silnými antioxidanty, bojují proti působení volných radikálů, zabraňují předčasnému stárnutí (pigmentové skvrny, vrásky, ztráta pevnosti a pružnosti) a zpomalují šupinatění pokožky. V kosmetických přípravcích fungují jako konzervanty.