Dobromyslová směs

Dobromysl:
Z mnoha dobrých účinků dobro mysli se nejčastěji využívá její schopnosti čistit zahleněné plíce, pomáhá při úporném suchém kašli, při chronickém kataru a ostatních  nemocech průdušek. Její české jméno zřejmě vychází z velmi dobrého účinku na nervovou  soustavu. Dobromysl uklidňuje, při tomto použití částečně nahrazuje i kozlík, celkově posiluje organismus, zlepšuje krevní oběh - to všechno jsou účinky, které zajisté zlepší i naši mysl. Působí také dezinfekčně, je dobrá na žaludek, proti plynatosti. Oregano neboli dobromysl upravuje stolici, tedy průjem zahustí a zácpu zvláční. Pomáhá proti křečím a pro ženy je důležitá  tím, že při vynechání menstruace ji opět vyvolá, napomáhá pravidelnosti menstruačního cyklu a uvolňuje křeče.
Dobromysl je častou a velmi dobrou přísadou do bylinných koupelí, protože posiluje celý organismus; velmi dobře se tyto účinky projevují u slabých dětí. Prospívá však i při revmatismu a kožních onemocněních. Přidává se také do inhalačních směsí při rýmě, chřipce, zánětu průdušek a podobně.

Kozlík:
Pro léčivé účely se sbírají kořeny, nejlépe na podzim od října do listopadu, nebo brzy na jaře. Dá se z nich připravit odvar, nejlepší je ale zpracovat je hned čerstvé na tinkturu, která je neustále k dispozici. Má uklidňující účinky na všechny problémy způsobené „od nervů", uklidňuje nervózní žaludek, bušení srdce, stres, neklid, hysterii, deprese, bolesti hlavy. Můžeme s ní nahradit prášky na spaní, protože zabírá velice spolehlivě a na rozdíl od léků nemá  žádné vedlejší účinky. Je však bohužel návyková, nesmí se užívat déle než 3-4 týdny. Také je třeba dodržovat dávkování, protože vyšší dávky namísto uklidňujících účinků způsobují naopak ještě větší rozrušení, rozhodně tedy neplatí „čím více, tím lépe".

Chmel:
Humulus Lupulus, česky chmel otáčivý, je stejná rostlina, ze které se vyrábí i pivo a patří do konopovité čeledi. Z chmelu se do kosmetiky využívají jen jeho šištice, z nich vzniká zpravidla extrakt. Ten má silné konzervační účinky, mohl by proto fungovat i jako antioxidant. Obsahuje spoustu minerálů, vitaminy řady B a látky podobné ženským hormonům, potenciálně tak může pomoci s regulací menstruačního cyklu.
V podobě čaje má mírné sedativní až narkotické účinky, pomáhá s nechutenstvím a nespavostí, je močopudný a uvolňuje svalovou tenzi. Na pleť má zklidňující účinky, je antimikrobiální, protizánětlivý, lehce dezinfekční, tonizující a zjemňující. Pleť je po aplikaci vláčnější a jemnější. Chmel nepatří mezi alergeny a v kosmetickém průmyslu nepředstavuje žádné riziko pro zdraví člověka.

Meduňka:
Meduňka lékařská (případně citrónová), je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Je příbuzná mátě a má mátovo-citrónové aroma. Meduňka obsahuje silice (citral, citronelal, geraniol a linalol), třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové, hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Z rostliny se používá list a nať (před kvetením). Používá se jako koření, čerstvá se pro své citronové aroma přidává do nápojů a ovocných salátů. Z listů se vyrábí meduňkový likér. Nať se v lidovém léčitelství používá jako hypnotikum a sedativum. Velice známý je meduňkový čaj, který pomáhá při nespavosti, uklidňuje, uvolňuje a podporuje zažívání.
Své místo meduňka nachází i v aromaterapii. Působí příznivě na psychiku, kterou zklidňuje, může být až lehce sedativní, ovšem celkově zlepšuje náladu. Pomáhá s nespavostí, nechutenstvím, nadýmáním, potížemi s trávením, úzkostem i stresu. Má pozitivní vliv na fungování mozku (pomáhá se studiem), lehce podporuje růst vlasů a je to mírný antioxidant, funguje tedy proti prvním známkám stárnutí. Díky jejím antivirovým a antibakteriálním účinkům pomůže i v boji s akné.

Srdečník:
Srdečník je stará léčivá rostlina, původem ze Sibiře. Tam byla založena jeho tradice jako léku na choroby srdce, která mu také dala jméno. To je dosud zcela opodstatněné, neboť rostlina je výborným lékem na všechna srdeční onemocnění, související zejména s vysokým krevním tlakem. Čaj pomáhá při slabosti a poruchách funkce srdečního svalu, tiší bolesti srdce a léčí anginu pectoris. Zvětšuje diastolu (dobu plnění srdečních dutin krví) a snižuje tepovou frekvenci srdce. Druhé, ne méně důležité použití srdečníku v bylinkářské praxi souvisí s jeho výraznou schopností uklidňovat organismus. Blahodárně působí na nervovou soustavu, proto je ve spojení s prvním účinkem prvotřídním lékem při srdeční neuróze. Jejího působení na nervovou soustavu se využívá i při neklidu v klimakteriu (přechodu), při nervozitě, úzkosti, migréně, bolestech hlavy, přepracovanosti a srdečních obtížích způsobených zvýšenou činností štítné žlázy. Značně uklidňujícím účinkem na celý organismus se srdečník podobá kozlíku, v některých případech dokáže být ještě silnější.
Léčivé účinky srdečníku se dobře uplatňují i při onemocnění štítné žlázy a prostaty. Průvodním znakem je při jeho používání příznivý vliv na poruchy trávení a na průjmy. Jako u všech léků na srdce i se srdečníkem musíme zacházet opatrně, poradit se s lékařem a zvýšit pozornost při dávkování, neboť rostlina může být mírně jedovatá, především při samostatném užívání.

Třezalka:
Čaj z třezalky se používá při zranění nervů a nervových obtížích všeho druhu, při zraněních po úderech jakož i při následcích namožení svalů ze zdvihání. Je také výborným prostředkem proti průjmu. Dobře léčí i zánět trojklanného nervu (neuralgie trigeminu), pijeme-li denně dva až tři šálky čaje z třezalky a zevně delší dobu natíráme příslušné místo Janovým olejem (viz níže). Tinktura z třezalky se označuje jako „arnika pro nervy“. Můžeme si ji připravit a s úspěchem použít při onemocnění nervů, zánětech nervů, neurózách, slabostech nervů a nespavosti. Třezalkou vyléčíme poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčnictví i noční pomočování a deprese. Moje zkušenosti jsou takové, že při všech těchto chorobách kromě vnitřního užívání čaje účinně pomáhají i sedací koupele z třezalky. Během týdne absolvujeme šest koupelí nohou po sobě. Tuto kúru doporučuji při všech stavech způsobených nervy.
Mladá děvčata by měla pít v čase dospívání po určitou dobu každý den dva až tři šálky čaje z třezalky. Podporuje totiž vývin ženských orgánů a pomáhá vyléčit nepravidelnosti periody (menstruačního cyklu).

Bez černý:
Bez černý je listnatý keř rostoucí do výšky 7-10 m. Je rozšířen hlavně v Evropě a také v jihozápadní Asii. U nás se vyskytuje na loukách, zahradách, kolem plotů, na okrajích lesů, hájů a luk. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. Plodem jsou malé, černé, kulaté, lesklé bobule - bezinky. Černý bez má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. V oblasti léčitelství má černý bez velký význam. V dávných dobách byla tato rostlina považována za všelék, používal se k léčení velké škály neduhů. Léčebné účinky májí kořen, list, květ i plod. Květ obsahuje silici, sambunigrin, glykosid, rutin a tříslovinu. Zralý plod obsahuje organické kyseliny, vitamin A a C, silice, cukr. Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.

Z listů se připravuje čaj, který čistí krev. Zevně lze listy použít jako obklady na místa postižená revmatismem. Listy a kůra jsou ovšem jedovaté. Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin. Kůra obsahuje třísloviny, alkaloidy a pryskyřice, které působí značně drasticky - může dojít k otravě, která se projevuje silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se mohou objevit i při předávkování bezovými plody. 

Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky, sušením či tepelným zpracováním se tento jev ztrácí. Ze sušených květů se připravuje čaj, který pomáhá při prochlazení. Má potopudné a močopudné účinky, ničí bakterie. Zevně se květ používá jako přísada inhalačních směsí při bolestem hlavy, uší a zubů. Sirup či odvar z nich tlumí bolesti nervového původu, podporuje imunitu a čistí tělo od škodlivin. Šťáva z bezu černého podporuje normální funkci imunitního systému. Z plodů lze připravit všeobecně dobře známé bezinkové víno, či likér.

Ke kosmetickým účelům se používá např. výluh z květů k omývání problematické pleti. Květy bezu mají rovněž zklidňující účinky na pleť. Sušené květy (umixované s vodou) lze použít i jako základ pro zklidňující masku na pleť. Bez se také používá do uklidňujících a posilujících koupelí.

Andělika:
Kořen užitý vnitřně tlumí křeče a bolesti břicha. Stimuluje nervovou činnost, působí proti stresu. Pomáhá při látkové přeměně. Reguluje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Tlumí menstruační bolesti. Zpevňuje cévní stěny. Dá použít i v koupelích při bolestech svalů a revmatismu. Působí potopudně a močopudně.

Mateřídouška:
Pro léčebné účely se sbírá nať všech našich druhů, přestože obsahem silice se jednotlivé druhy dost liší. Droga má příjemnou aromatickou vůni a kořenitou, nahořklou chuť. Její kvalitu snižují jinak zbarvené části a cizí příměsi. Thymol obsažený v mateřídoušce má velmi silné antiseptické účinky, je netoxický a zevně prokrvuje pokožku.

Mateřídouška se používá v lidovém léčitelství při kašli, zánětu průdušek (extrakt z ní, se používají jako účinný prostředek proti kašli, dobře rozpouštějící hleny), poruchách trávení (desinficiens trávicího traktu s protikřečovým, protinadýmavým a protihlístovým účinkem), chudokrevnosti, poruchách močového měchýře, bolestivé menstruaci a křečích v břiše. Droga má rovněž baktericidní účinky a třísloviny v droze obsažené (až 7 %) mírní průjem. Údajně má i uklidňující účinky.

Zevně se používá k obkladům na zánětlivá onemocnění pokožky, jako kloktadlo s dezodoračním a dezimfekčním účinkem, při zánětech dutiny ústní, k posilujícím koupelím a při revmatismu. Izolovaná silice je součástí různých mastí prokrvující pokožku.

Mařinka:
Na počátku květu, tedy v dubnu či květnu se sbírá nať a suší se ve stínu. Sušená nať obsahuje kumarinový glykosid asperulosid, organické kyseliny, třísloviny, hořčinu, vitamin C, silici a amid kyseliny nikotinové. Vůně se podobá čerstvému senu a chuť je příjemně nahořklá.

Látky obsažené v mařince mají protikřečové účinky, pomáhají proti nadýmání a bolestech břicha a působí močopudně. Celkově podporují trávení a uklidňují, takže je vhodná při nespavosti a nervovém vyčerpání. S dávkováním však musíme být opatrní! Vhodná je jedna a půl lžičky sušené nati na osobu. Čerstvé listy se používají k ochucení nealkoholických nápojů. Sušené listy se používají k výrobě osvěžujících kosmetických přípravků.

Popis:
Dobromyslová směs obsahuje byliny, které příznivě působí na duševní výkon (dobromysl) a duševní zdraví (kozlík, třezalka, meduňka), udržují normální činnosti nervové soustavy (chmel, srdečník). Podílí se na zachování kognitivních funkcí (kozlík), emočním komfortu při stresu (meduňka) a emoční rovnováze a působí příznivě na psychický stav (třezalka). Přispívají ke klidu (kozlík, chmel) a zdravému spánku i při stresu (kozlík, chmel, meduňka, třezalka), napomáhají k uklidnění (chmel, mařinka) a při usínání (kozlík, mařinka, meduňka). Napomáhají k pozitivní náladě (třezalka, meduňka).

Použití:
1–4 ml rozmíchejte ve 100–250 ml teplé nebo vlažné vody či slabého čaje. Nedoporučujeme používat vodu minerální ani perlivou.

Určeno k pití po naředění. Doporučené ředění pro nealkoholický nápoj je 1:156. Sediment bylinného původu je přirozenou vlastností výrobku.

Objem:
100ml

Upozornění:
Uchovávejte v suchu při pokojové teplotě v dobře uzavřeném obalu mimo dosah dětí. Chraňte před světlem a mrazem. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Přípravek není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem do 3 let.